Tato jemná rostlina pochází z Blízkého východu a východního Středomoří. Botanicky je příbuzná s kmínem, šabrejem kmínovitým, koprem a fenyklem. V současné době se hojně pěstuje v celé Evropě, Asii a Severní Americe. Nejdříve se používal pro lékařské účely, ale Římané ho začali přidávat jako chuťovou přísadu do pokrmů, jmenovitě do koláčů podávaných na závěr jídla kvůli lepšímu zažívání. Rostlina se pěstuje hlavně pro plody a mladé listy.
O chuti anýzu
Plody voní i chutnají sladce, lékořicově teple a ovocně, ale mají jemnější vůni i chuť než fenykl nebo badyán. Bedrník anýz pěstovaný v Indii však někdy mívá náznak nahořklosti. Listy mají voňavou, sladkou, lékořicovou příchuť s mírně peprnými podtóny.
Jak sklízet anýz?
Rostliny se vytrhají těsně před dozráním hruškovitých dvounažek a nechají se uschnout. Po vymlácení se nažky rozloží na tácky do polostínu, aby ještě doschly. Chcete-li si usušit vlastnoručně vypěstovaný anýz, dejte ho do papírových sáčků a vyvěste je na dobře větraném míste. Co se týče skladování anýzu, ve vzduchotěsně uzavřeném obalu si uchová vůni i chuť přinejmenším 2 roky.
Anýz ve světové kuchyni
V Evropě se anýz používá hlavně k ochucování koláčů, dortů, chleba, sladkých sušenek a pokrmů ze sladkého ovoce. Dodává chuť i některým druhům rýžového chleba, skandinávskému dušenému vepřovému masu a jídlům z kořenové zeleniny.
- Portugalci sypou hrst anýzu do vody, v níž vaří kaštany, aby se jemně ovoněly. Fíky a anýz k sobě mají od přírody blízko; v Katalánii se anýzem ochucují koláčky ze sekaných sušených fíků a mandlí a v Itálii „salám“ z fíků a dalšího sušeného ovoce.
- V okolí Středozemního moře se anýz přidává k dušeným rybám a do aperitivů a likérů, jako jsou například ouzo, pastis a anýzovka. I tyto likéry mají uplatnění při vaření. Přidejte několik kapek pastisu ke krabům, slávkám, do rybí polévky nebo majonézy podávané k rybám.
Na Blízkém východě a v Indi dávají anýz do chleba a chuťovek. Indičtí kuchaři praží jeho nažky před přidáním do zeleninového nebo rybího kari, aby se zvýraznila anýzová vůně, anebo je rychle osmaží v horkém oleji jako ozdobu na čočku. Anýzu si lidé cení také kvůli tomu, že zlepšuje zažívání, proto se společně s betelovými listy, ořechy a dalším kořením konzumuje v tradičním paan na závěr jídla.
- V Maroku a Tunisku se anýzem ochucuje chléb; v Libanonu se dává do lívanečků plněných ovocem, masem nebo zeleninou a do kořeněných pudinků.
Do jakých jídel se hodí anýz?
Anýzové listy se mohou přidávat do salátů nebo jako ozdoba k mrkvi, červené řepě, pastináku a do rybích polévek. Je dobrý s jablky, kaštany, fíky, rybami a mořskými plody, ořechy, dýní a s kořenovou zeleninou.
Dobře se kombinuje s novým kořením, skořicí, trachyspermem pakmínovitým, kardamomem, hřebíčkem, šabrejem kmínovitým, fenyklem, česnekem, černuchou, muškátovým oříškem, pepřem a badyánem.
