Pravlastí libečku je západní Asie a jižní Evropa, kde se používá již od dob starověkých Římanů. Za hranicemi Evropy si nikdy nezískal oblibu. Libeček již dávno zdomácněl i jinde, dokonce i v Austrálii. Do Severní Ameriky jej nejspíš dovezli první puritánští osadníci.
Chuť libečku
Libeček silně voní, do jisté míry podobně jako celer. Jeho vůně je ale ostřejší, s pižmovými tóny a náznakem anýzu, citronu a kvasnic. Výrazná vůně i chuť tak snadno nevyprchá.
O nákupu a skladování
Řezaný libeček se prodává málokdy, ale snadno si ho vypěstujete sami; semena nebo sazenice koupíte v zahradnictví. Listy můžete trhat kdykoli; v mikrotenovém sáčku vydrží v chladničce 3-4 dny. Řapíky řežte až u země, vnější listy sklízejte nejdřív. Semena vydrží 1-2 roky.
Pěstování libečku
Tato vytrvalá bylina se pěstuje ze semen nebo dělením trsů. Ve stínu se ji daří stejně dobře jako na slunci. Její hluboké kořeny však vyžadují vlhkou a dobře propustnou půdu. Oddenky jsou neobyčejně zimovzdorné a přežijí i v zamrzlé půdě.
Libeček a jeho využití v kuchyni
Libeček se může přidávat stejně jako celer nebo petržel do téměř každého jídla. Je však mnohem silnější než obě jmenované bylinky, a tak ho používejte opatrně. Jeho ostrost se vařením zmírňuje.
Listy, nasekané stonky a oddenky se dobře uplatní v jídlech připravovaných v kastrolu, v polévkách a dušených pokrmech. Při některých dietách se libeček může využít jako náhražka soli.
Z mladých listů je výborná polévka, do níž se dávají jen samotné listy, nebo doplňují i brambory, mrkev a topinambur hlíznatý.
Často se přidávají do hustých kaší z mořských plodů. Jsou dobré i do zelených salátů. Starší listy oživí fazolová nebo bramborová jídla a skvěle chutnají v nádivkách do drůbeže. Stojí za to vyzkoušet brambory ochucené libečkem. Bramborové koláče s libečkem a sýrem čedarem i zapékaná zeleninová jídla se smetanou a libečkem chutnají výborně.
Celá nebo mletá semena se používají do nálevů na nakládanou zeleninu, do omáček, marinád, chleba a sušenek.
Duté stonky se blanšíruji a jedí jako zelenina. Je dobrý s jablky, mrkví, tykvičkami, smetanovým sýrem, vaječnými jídly, šunkou, jehněčím masem, houbami, cibulí, vepřovým masem, bramborami, kořenovou zeleninou, hrachem, rýží, uzenými rybami, kukuřicí cukrovou, rajčaty a tuňákem.
Dobře se kombinuje s bobkovým listem, kmínem, chilli, pažitkou, koprem, česnekem, jalovcem, dobromyslí, petrželí a tymiánem.
Podobné bylinky
- Koprníček skotský pochází ze severního mírného pásu. Nedorůstá do takové výšky jako libeček lékařský a je méně ostrý. Květy má spíše bílé než žluté. Používá se stejně jako libeček lékařský.
- Tromín je rovněž vysoká mrkvovitá rostlina. Pěstuje se již od starověku v jižní a západní Evropě. Za vlády královny Alžběty se s oblibou dávala do ryb a pokrmů z mořských plodů. V 16. století byla přivezena do Severní Ameriky. Pěstuje se téměř stejně snadno jako libeček, podobá se mu i vzhledem a používá se týmž způsobem.
